Tento víkend se konají eurovolby. Navzdory dosti vyhraněným názorům na některá témata celoevropská i světová (do kterých můžeme mluvit leda skrz EU), mívá Česko paradoxně velmi nízkou volební účast (kolem 20 %) oproti evropskému průměru kolem 50 %, i když se to pomalu zlepšuje.
K čemu je Evropský parlament vlastně dobrý?
Evropský parlament (EP)
Zastupuje 450 milionů Evropanů, pro které
- vytváří společně se zástupci vlád nové unijní zákony,
- rozhoduje o unijní legislativě,
- schvaluje unijní rozpočet a kontroluje jeho plnění,
- volí předsedu a jmenuje komisaře Evropské komise,
což je něco jako evropská vláda: výkonný orgán Evropské unie, který iniciuje legislativu, je tvořena 27 komisaři (jedním z každé členské země) a v jejím čele je předseda Evropské komise; v širším významu označuje kolegium s celým administrativním aparátem, který čítá až 32 tisíc zaměstnanců. Podílí se takřka na všech úrovních rozhodování, má největší administrativní a expertní aparát a - dohlíží na to, aby instituce EU konaly řádně své povinnosti.
V roce 2023 mělo EP 705 poslanců, zastoupení zemí je odvozeno od počtu obyvatel (tedy kolem půl milionu obyvatel na poslance). Konkrétní počty se domlouvají se před každými volbami – např. ČR 21 poslanců, Finsko 14, Francie 79, Německo 96 (což je maximální počet za stát). V roce 2024 se bude volit 720 poslanců, za ČR opět 21.
Frakce
Národních stran zastoupených v EP je mnoho desítek, proto je většina Europoslanců zároveň zařazena podle svých hodnot nebo národních stran do jedné ze sedmi politických skupin, čili frakcí, takových jako „eurostran“. Frakce řeší konkrétní evropská témata společně, proto není ani tak důležité, za jakou národní politickou stranu který europoslanec kandiduje, jako spíš do jaké frakce pak vstoupí. Nyní (počátek 2024) jich je 7, předchozí volební období jich bylo 8. Tradiční a konzervativní frakce přetrvávají (EPP, S&D, ECR, Zelení a Levice), zatímco populisté a nacionalisté jsou nestabilní (ALDE, Renew, ID, ENF apod.).
| Politická skupina EP | zkratka | členů | česká strana |
| Evropská lidová strana | EPP | 176 | TOP-09; STAN; KDU-ČSL |
| Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů | S&D | 139 | SOCDEM |
| Obnova Evropy (Renew) | RE | 102 | ANO 2011 |
| Identita a demokracie | ID | 49 | SPD |
| Evropští konzervativci a reformisté | ECR | 69 | ODS |
| Levice v Evropském parlamentu | GUE-NGL | 37 | KSČM |
| Zelení/Evropská svobodná aliance | Zelení/ESA | 72 | Piráti |
| Nezařazení | NI | 61 | Blaško (SPD) |
Aktuální zařazení našich europoslanců do frakcí je na europa.eu. Existuje i volební kalkulačka, která srovnává vaše odpovědi na některá témata s prioritami jednotlivých stran či hnutí. Nicméně větší vliv na politiku EU má samozřejmě členství v budoucích frakcích, jejíž názory kanceláří národních stran před volbami.
Rozdělení poslanců ve frakcích podle státní příslušnosti podle serveru politico.eu:
Volby
Europoslance vybírají každých pět let v přímé volbě občané členských zemí už od roku 1979. Volební systémy se v jednotlivých zemích mohou lišit, avšak musí zajistit poměrové rozdělení hlasů.
V ČR si volič vybírá národní politickou stranu, která navrhuje kandidáty, ze kterých může zakroužkovat nejvýše dva. Kandidáti jsou pro celou republiku jednotní (tj. v ČR je jeden volební obvod). Hranice volitelnosti pro stranu je 5 %, kterou v roce 2019 překonalo šest subjektů: ANO 2011, ODS, Piráti, STAN s TOP 09, SPD, KDU-ČSL a KSČM[/MORE], příspěvek na volební kampaň se však dává už od 1 %, takže např. uskupení Vytrolíme Europarlament s 1,6 % hlasů se sice do parlamentu nedostalo, ale dostalo přes milion korun dotaci. Preferenční hlas může změnit pořadí v případě, že ze získá nejméně 5 % hlasů pro danou stranu, tito v takovém případě postupují v pořadí před prvního kandidáta. Mandáty se dělí podle d’Hondtovy metody, která poněkud zvýhodňuje úspěšnější strany.
Zajímavé je, že jen 4 země neumožňují hlasovat mimo EU, mezi nimiž jsme nepřekvapivě my a Slovensko:
Výsledky voleb bude lze od pondělí nalézt results.elections.europa.eu.
(odkazy na zdroje použité v tomto článku jsou zde: Eurovolby 2024 – v účasti jsme ostudy – slatinak.cz)